Pálenky dostaly své jméno na základě zkušeností našich předků, že pálením kvasu lze získat tekutinu s vyšším obsahem alkoholu, než měl kvas. Lépe řečeno pálením paliva pod kotlem s kvasem.

Znalost výroby alkoholických nápojů je velmi stará a sahá hluboko do minulosti. Příprava byla tehdy velmi primitivní. Sladké plody se ponechaly kvasit samovolně a po jejich vykvašení se šťáva pila bez další úpravy. Kdy byl poprvé připraven koncentrovanější líh pomocí destilace není bezpečně známo. Někteří historikové uvádějí, že princip destilace znali snad již ve starověkém Egyptě.
První písemné zmínky o způsobu výroby koncentrovanějšího alkoholu pocházejí z 10. století. Arabští lékaři tehdy destilovali líh s příměsí různých rostlin. Z 13. století pochází popis jednoduchého destilačního zařízení. Ve středověku byly destiláty doporučovány jako lék proti četným nemocem. Ve 14. a 15. století se v latinských rukopisech používá pro líh různé označení, např. spiritus vini (duch vína), aqua vitae (voda života). Alchymisté jej pokládali za první stupeň k dosažení kamene mudrců. Název alkohol prý vznikl z arabského slova "aďkhol", což znamená jemnou látku.

První zmínky o alkoholu v Čechách pocházejí z doby Jana Lucemburského. Výroba se však rozšířila hlavně za Karla IV., kdy se alkohol destiloval z hojně pěstované vinné révy. První větší vínopalna byla založena Václavem IV. v Kutné Hoře a destilát konzumovali především místní horníci.
V 15. století se v Čechách ustanovilo nové řemeslo a jeho provozovatelé se nazývali vinopalové. Podle zápisů z vizovického archívu se na Valašsku odváděly poplatky z pálení švestek.
Ve století 16. se již pálilo nejen z vína, ale i z piva, planých trnek, jablek, hrušek, jalovce, mišpulí i obilí.
Ze 17. století pochází zmínky o pálení bezinek a šípků, ke kterým se přidávaly různé byliny a koření. Obliba destilátů stoupala ve všech vrstvách obyvatelstva a vínopalny se velmi rychle rozšiřovaly. Původní výroba pálenky byla velmi primitivní. Nekvalitní ovoce, často i nahnilé, se ponechalo samovolně kvasit. Destilace pak byla také značně primitivní. Alkoholové páry nad kotlem kondenzovaly na dně mísy naplněné studenou vodou a odkapávaly do přistavené nádoby. Získaný destilát byl proto podřadný.
Koncem 19. století bylo na Moravě a v Čechách zhruba 250 pálenic, z nichž asi polovina zpracovávala peckovité ovoce a druhá polovina vyráběla destiláty z vína, vinných kalů a matoliny.
Před rokem 1918 mohl každý obyvatel Moravy vypálit z vlastní suroviny až 56 litrů 50% slivovice a to bez daně. V roce 1923 bylo toto množství sníženo na 30 litrů a ještě později byla tato výhoda zrušena zcela. Výroba slivovice není ve světě příliš rozšířena. Velkou tradici má její výroba v balkánských zemích a ve střední Evropě, obzvláště pak na Moravě, v Čechách a na Slovensku.